Kontrola hmotnosti

Psi

Psi s nadváhou

Regulace hmotnosti je problematická v celé globální psí populaci, kde je více než 50 % psů buď s nadváhou nebo obézních. Tento stav je téměř vždy důsledkem toho, že pes dostává příliš mnoho potravy nebo příliš mnoho pochoutek v poměru ke své velikosti a úrovni fyzické aktivity. Jedním z důvodů pandemie obezity v populaci zvířecích mazlíčků je nekvalitní krmivo pro domácí zvířata. Většina krmiv pro zvířata v zájmovém chovu na trhu je založena na rostlinném škrobu a glycidech, které poskytují přebytek snadno stravitelných sacharidů pro energetický metabolismus. Energie, kterou tělo nespotřebuje brzy po strávení, se ukládá jako tuk. Také některé metabolické choroby mohou vést k hromadění tuku s výslednou obezitou. Zvýšení hmotnosti přibližně o 10 % je nadváha, nárůst o 20 nebo více procent představuje obezitu. Proto by pes vážící deset kilogramů byl považován za obézního, kdyby přibral pouze kilo hmotnosti navíc, zatímco dvě kila hmotnosti navíc by už u téhož psa znamenala obezitu. Stav psího těla lze posoudit pozorováním žeber, břišní linie a pasu a také palpací žeber a páteře. Nadváha představuje významné riziko vzniku dalších onemocnění a zkracuje předpokládanou délku života psa až o 20%.

 

Skóre tělesné kondice

Skóre tělesné kondice můžeme vyhodnotit na škále od značné podváhy až po obezitu. Existuje několik typů hodnotících stupnic, ale obecně se tělesná kondice dělí do tří kategorií: podváha, normální hmotnost a nadváha.

  • Podváha: U psa se značnou podváhou jsou žebra a další kosti na těle jasně viditelné na dálku a pes nemá znatelnou tukovou vrstvu. Svaly mohou být atrofované. Břicho psa je silně staženo nahoru, a když psa pozorujeme shora, jasně u něho rozlišíme pas.
  • Normální hmotnost: Žebra psa mohou být mírně viditelná a mohou být hmatná přes kůži. Žebra jsou pokryta tenkou vrstvou tuku a pas je při pohledu shora vidět. Břišní linie vyniká a mírně stoupá; u plemen s hlubokým hrudníkem břišní linie vyniká a výrazně stoupá. Svaly jsou jasně rozeznatelné. Při pohledu shora má pes jasně rozpoznatelný pas se zúžením mezi hrudníkem a břichem, takže může připomínat přesýpací hodiny.
  • Nadváha nebo morbidní obezita: Žebra jsou pokryta jasně znatelnou vrstvou tuku a někdy je ani není možné nahmatat přes kůži. Břišní linie je přímá se silnou vrstvou tuku pod břichem. Břišní linie výrazně obézního psa visí dolů a krk a kořen ocasu má pokryty silnou vrstvou tuku. Pas při pohledu shora nevyniká vůbec.

 

Nadváha má také vliv na chování psa. Zdravý pes normální hmotnosti se obvykle rád pohybuje a může snadno například naskočit do auta. Obézní pes je pomalý, k pohybu se musí povzbuzovat a má potíže s dýcháním. Pes s nadváhou jeví malou pozornost a čilost, hodně spí a projevuje malý zájem o své okolí.

 

Příčiny nadváhy

Krmení

Zdaleka nejzásadnější příčinou nadváhy u psů je nevyvážený vztah mezi krmením a tělesnou aktivitou. Psi mohou být v krmivu, které žerou, velmi vybíraví, a v takovém případě jim obvykle chovatelé dávají zbytky a pamlsky. Chovatelé možná nejsou schopni správně posoudit množství stravy, které mají psům podávat, nebo psi dostávají krmivo s příliš velkým množstvím energie, příliš mnoho bílkovin a příliš mnoho tuku vzhledem ke svým potřebám. Existují také rozdíly v energetickém obsahu a hustotě energie mezi různými krmivy pro psy. Konkrétní potravinu lze vstřebat efektivněji, což znamená, že když ji pes dostává ve stejném množství jako jiné méně vydatné krmivo, může mu způsobit přibývání na váze. Jako oportunisté se psi rychle naučí žebrat o jídlo a pochoutky a chovatelé těžko odolají, aby jim občas nepodstrčili malý pamlsek, obzvlášť když psi dovedou být při žebrání tak neodolatelní. Pochoutky a pamlsky jako přídavek k běžnému dennímu množství krmiva a překračující denní energetickou potřebu mají zhusta za následek, že u psa vznikne nadváha. Mnoho chovatelů psů si bohužel neuvědomuje, že pamlsek s množstvím energie může obsahovat až polovinu denní energetické potřeby psa.

 

Hormonální změny

Po kastraci nebo sterilizaci se psovi mění hormonální aktivita a jeho metabolismus zpomaluje, což zvíře ohrožuje přibýváním na váze; nicméně přírůstkům hmotnosti je možné předcházet, když budeme pečlivě dbát na výživu psa po chirurgickém výkonu. K přírůstku hmotnosti mohou vést i choroby, které způsobují hormonální změny, jako je hypotyreóza. 

 

Věk

S tím, jak se zpomaluje metabolismus stárnoucího psa, se energie z jídla snáze ukládá jako tuk. Na rozdíl od koček se energetické potřeby psů s věkem snižují. Štěňata a mladí psi jsou aktivnější než starší psi a míra tělesné aktivity je často větší u mladého psa než u stárnoucího. Starší zvířata také s větší pravděpodobností onemocní osteoartritidou, což zhoršuje jejich schopnost tělesného pohybu a předurčuje je k obezitě.

 

Pohlaví

Fenky jsou vnímavější k přibývání na váze než samci. Hormonální změny u fen mají větší vliv na hromadění tuku než u psů.

 

Plemeno

Některá psí plemena jsou vyhlášená velkou chutí k jídlu a jsou náchylnější k přibírání na váze než ostatní. Příklady takových plemen jsou bíglové, buldoci, jezevčíci, kokršpanělové a labradorští retrívři (1). U labradorského retrívra a flat coated retrívra se zjistila genetická vada (2), která způsobuje pocit hladu a zeslabuje pocit sytosti. Rovněž fyzická konstituce psa má vliv na jeho schopnost pohybu. Například u krátkolebých plemen může stavba lebky a čenichu ovlivnit dýchání, což znamená, že psi nemohou urazit stejné vzdálenosti jako dlouhonosá plemena. Plemena, která jsou náchylná k defektům kyčle v důsledku šlechtění, mohou být také náchylnější k přírůstku hmotnosti v důsledku snížené pohyblivosti. Některá plemena mohou mít i genetickou predispozici k hypotyreóze. Mnoho obřích plemen má sklon k přibývání na váze, protože mají zdravou chuť k jídlu, ale pomalejší metabolismus než malí psi, a mnoho obřích plemen psů nemá dostatek pohybu.

 

Nemoci a problémy způsobené nadváhou

Nadváha předurčuje k nejrůznějším zdravotním problémům a předpokládaná délka života psa s nadváhou je kratší než u psa s normální hmotností. U štěňat může nadváha vést k různým poruchám růstu. Nadváha je také významné riziko pro psy, když potřebují celkovou anestezii při chirurgickém výkonu, protože jsou pak více vystaveni různým komplikacím než normální psi. Doba zotavování je u psů s nadváhou také mnohem delší. Bylo zjištěno, že obezita predisponuje psy k různým typům nádorů a rakoviny.

Tuková tkáň hraje v těle aktivní roli. Produkuje enzymy a hormony, které se podílejí kupříkladu na regulaci krevního tlaku, chuti k jídlu, imunitní odpovědi, hladině cukru v krvi a zánětu. Pokud se množství tukové tkáně v těle příliš zvýší, naruší se produkce látek, které tuková tkáň vytváří. Přebytečná tuková tkáň produkuje zánětlivé mediátory, které mohou vést k méně závažnému zánětu, jako je osteoartritida, dermatitida, infekce močových cest atd. Následně může dojít ke zhoršení zánětlivé reakce v těle. Jednou z hlavních látek produkovaných tukovou tkání je adiponektin, který inhibuje tvorbu zánětlivých mediátorů a senzibilizuje organismus vůči inzulínu. Hladiny adiponektinu jsou u obézních psů sníženy.

Nadváha zvyšuje u psů riziko onemocnění diabetem. Obezita sice nebyla prokázána jako přímá příčina diabetu typu 2 u psů, ale může také způsobit takzvanou inzulínovou rezistenci a hyperinzulinemii. Obezita rovněž zvyšuje predispozici psů k pankreatitidě, což dále podporuje nástup diabetu. Neustále zvýšená hladina cukru v krvi může podporovat ničení pankreatických beta buněk, takže obezita může nepřímo způsobit cukrovku. Nicméně když pes ztrácí váhu, hladiny inzulínu mohou poklesnout a citlivost na inzulín se znovu může zvýšit (1). 

Srdce obézního psa je vystaveno mnohem větší námaze než u psa normální hmotnosti. Kromě toho, protože se pes ochlazuje dýcháním s otevřenou tlamou, pokud kvůli obezitě není schopen dostatečně zvýšit svou dechovou frekvenci, může se za horkého počasí ocitnout v potenciálně život ohrožující situaci v důsledku přehřátí. 

 

Hubnutí

I když k hubnutí nevede snadná a krátká cesta, snížení tělesné hmotnosti jen o několik procent může mít u psa s nadváhou několikerý přínos pro zdraví. Je nezbytné přizpůsobit stravu a tělesnou aktivitu psa jeho velikosti, věku, pohlaví a dále zdravotnímu stavu. Obézní pes často musí zhubnout pod dohledem veterináře pomocí speciální dietní stravy a programu správné tělesné aktivity. Ideální a bezpečný cíl hubnutí je 1-2 % z celkové hmotnosti psa za týden. Vhodná výživa omezuje psovi příjem energie a zároveň zajišťuje dostupnost nezbytných živin. Veterinární výživa určená pro regulaci hmotnosti udržuje pocit sytosti a poskytuje všechny nezbytné živiny a dostatečné množství bílkovin. Sytost také snižuje tendenci psa žebrat, což dále přispívá k úspěchu diety. Doma připravovaná lidská strava má často vysoký obsah kalorií a neposkytuje psům důležité živiny, takže držet dietu s doma připravovanou stravou se rozhodně nedoporučuje. V průběhu diety by pes neměl dostávat žádné pamlsky a je třeba dodržovat pokyny k dietě. Úbytek hmotnosti, ke kterému dojde příliš rychle, není pro psa zdravý, protože si vybere daň na svalech. Během hubnutí by se měl pes pravidelně vážit na veterinární klinice. Ideální strava je bohatá na snadno stravitelné a vstřebatelné bílkoviny, obsahuje dostatečné množství rozpustné a nerozpustné prebiotické vlákniny a má nízký glykemický index a nízký obsah energie. Pro každého psa, který prochází snižováním hmotnosti, je rozhodující období, které následuje potom, co zvíře dosáhlo požadovanou hmotnost. Během tohoto období je nutné udržovat zdravou stravu a pohybovou aktivitu, aby se zabránilo přibývání na váze. Může trvat několik měsíců, než se tělo a metabolismus přizpůsobí nové stravě.

 

Veterinární výživa Brit při obezitě

Veterinární výživa Brit při obezitě je veterinární dieta určená k regulaci hmotnosti a redukci hmotnosti u psů s nadváhou a obézních. Je také vhodná pro udržení ideální hmotnosti po kastraci nebo sterilizaci. Zdroje bílkovin ve veterinární výživě Brit při obezitě představuje snadno stravitelné skopové a krůtí maso, které pomáhá udržovat svalovou hmotu. Nízký obsah tuku (9 %) a nízká hustota energie zabraňují přibývání na váze a podporují využití tělesných tuků. Bílkoviny ze skopového a krůtího masa jsou snadno stravitelné a poskytují dostatečné množství esenciálních aminokyselin pro celkovou kondici. Zdrojem glycidů je ve veterinární výživě Brit při obezitě žlutý hrách, který má vynikající poměr rozpustné a nerozpustné vlákniny a má nízký glykemický index, což znamená, že pomáhá udržovat rovnováhu hladiny cukru v krvi po jídle. Žlutý hrách je velmi dobře stravitelný a vstřebatelný a je také dobrým zdrojem bílkovin. Vysoký obsah vlákniny (8,5 %) pomáhá udržovat pocit sytosti, takže pes nemá takovou potřebu žebrat o pamlsky, a tím se zvyšuje pravděpodobnost dosažení cílové hmotnosti. Veterinární výživa Brit při obezitě je bez lepku a bez kuřecího proteinu a může snížit riziko AFR.

Aminokyseliny L-karnitin a taurin se do výživy přidávají, protože hrají důležitou roli v metabolismu tuků a udržování stavu svalů. Glukosamin a chondroitin sulfát jsou stavební kameny kloubní chrupavky a chondroprotektiva, která zlepšují mobilitu u psů s nadváhou. Selen a vitamin C a E se do veterinární výživy Brit při obezitě přidávají jako antioxidanty ke snížení oxidačního stresu. Mastné kyseliny omega-3 EPA a DHA ovlivňují metabolismus tuků a mohou podporovat dlouhodobou rovnováhu glukózy. Živý probiotický E. faecium se do výživy přidává na podporu zdravé bakteriální flóry ve střevě.

Ke snížení hmotnosti by se veterinární výživa Brit při obezitě měla používat po dobu alespoň dvou měsíců. Během této doby se psovi nesmějí dávat žádné pamlsky, jiné krmivo pro psy ani lidské jídlo. Ideální cíl při snížení hmotnosti je 1-2 % z celkové hmotnosti psa za týden.

 

obesity-0.png

 

 

 

1) Kylliäinen, A. Evaluation of dog breed and overweight as possible risk factors for diabetes mellitus: Licentiate thesis, Faculty of Veterinary Medicine, Department of Clinical Equine and Small Animal Medicine, University of Helsinki 4/2016.
2) Raffan, E et al. A deletion in the canine POMC gene is associated with weight and appetite in obesity prone Labrador Retriever dogs. Cell Metabolism; 3 May 2016; DOI: 10.1016/j.cmet.2016.04.012