Diabetes mellitus

Diabetes mellitus u psů

Chovatelé psů mohou vytušit cukrovku neboli diabetes mellitus, když jejich čtyřnohý společník začne pít a močit více než obvykle. Diabetes je celkem běžným psím onemocněním, zejména u starších psů. Zvíře může ubývat na váze a v pokročilejších případech může cukrovka rychle vyústit v šedý zákal nebo dokonce slepotu. Na rozdíl od koček ovlivňují zpravidla rozvoj diabetu u psů dědičné faktory nebo primární zánětlivé poruchy slinivky břišní spíše než životní styl.

V metabolismu cukru představuje inzulin klíčový hormon. Pomáhá přenášet glukózu z krve do buněk jako zdroj energie. Slinivka břišní produkuje inzulin a při diabetu je množství inzulinu v krvi snížené, což vede k nadměrné hladině glukózy v krevním řečišti. V takových případech přesahují hladiny glukózy v krvi ledvinný práh a glukóza se začíná objevovat v moči. Klinické příznaky diabetes mellitus souvisejí se zvýšenými koncentracemi krevní glukózy a neschopností těla využívat glukózu jako zdroj energie. 

Existují dva hlavní typy diabetu a u psů je nejběžnější známý jako 1. typ. Při něm je absolutní produkce inzulinu ve slinivce břišní snížená nebo vyčerpaná, protože beta buňky produkující inzulin v tomto orgánu jsou zničené zánětem. Genetická predispozice je sice pokládána za hlavní rizikový faktor, ale léky nebo pankreatitida mohou také přispět k propuknutí choroby.

Při takzvaném diabetu 2. typu (někdy označovaném jako na inzulinu nezávislý diabetes mellitus), který je u psů méně obvyklý než u lidí a koček, je v těle inzulin, ale buď ho není dostatek, nebo není dostatečně účinný. U diabetu 2. typu také játra uvolňují do krevního oběhu příliš mnoho glukózy a buňky ji obtížně absorbují. Při inzulinové rezistenci sice nadváha hraje roli, ale zpravidla to není přímá příčina diabetu u psů. Regulace hmotnosti je nicméně velmi důležitá v každém případě poruchy metabolismu cukru. 

Diabetes 3. typu (někdy nazývaná glukózová rezistence) se může vyskytnout v souvislosti s jiným primárním onemocněním, jako je Cushingova choroba nebo akromegalie, nebo může být spojována s hormonálními poruchami v důsledku březosti nebo falešné březosti, podávání určitých léků jako kortikosteroidy a progestogeny, nebo onkologického onemocnění.

Diagnóza a léčení diabetu

Při podezření na diabetes u psa se provede odběr krve a moči. Diagnózu často potvrdí obecné symptomy, ale vzorek moči ukáže, zda je v moči abnormálně vysoká hladina glukózy, které se tělo snaží zbavit. Moč může také obsahovat takzvané ketony, které se vytvářejí, když se tělo pokouší využít jako zdroj energie tuky místo cukrů. Při diabetu není tělo schopné dostatečně účinně využívat cukr v krvi jako zdroj energie, takže si nedostatek kompenzuje spalováním mastných kyselin na energii. Glukóza vylučovaná v moči kvůli cukrovce může také způsobovat infekce močového ústrojí. 

Zvýšená hladina glukózy ukazuje na diabetes. Vzorek krve ukazuje současnou situaci a množství fruktosaminu (glykovaného hemoglobinu) v krvi, což je obzvlášť vhodné pro posouzení míry kompenzace diabetu.

Při diagnóze diabetu je nezbytné vyloučit léčitelné primární poruchy, které mohou způsobovat inzulinovou rezistenci nebo sníženou produkci inzulinu, jako je Cushingova choroba, akromegalie, zánět slinivky břišní, hormonální léčba nebo onkologické onemocnění. Když se diabetes mellitus vyskytne u feny, která ještě nebyla březí, doporučuje se kastrace, protože produkce progesteronu v souvislosti s říjí nebo březostí zpravidla vede ke kolísavému průběhu nemoci i účinnosti léčby. 

K úspěšnému léčebnému postupu při primární diabetes mellitus je klíčové podávání inzulinu. Protože jde o nevyléčitelnou nemoc, je léčení celoživotní, ale při medikaci inzulinem a správné výživě mohou psi vést plnohodnotný a spokojený život. U psa není nutné denně měřit hladinu krevního cukru jako u lidí. Je však nezbytné, aby léčení snížilo klinické symptomy na minimum a zajistilo, že pes se bude správně krmit a udržovat si přiměřenou hmotnost a vyvážené pití a vylučování moči. Inzulinové injekce se psovi obvykle dávají dvakrát denně v náležité dávce stanovené veterinárním lékařem. Protože psí tělo se adaptuje na léčbu inzulinem pomaleji než lidské tělo, nesmí se dávka měnit. 

Neléčená nebo špatně kompenzovaná cukrovka může být příčinou hypoglykémie nebo hyperglykémie. Při hypoglykémii poklesne hladina krevního cukru příliš nízko. Tento stav nastává, když je například dávka inzulinu příliš vysoká v poměru k dávce krmiva, kterou pes pozřel. Pokud se neléčí, může hypoglykémie vést k bezvědomí nebo inzulinovému šoku. Jako první pomoc lze při hypoglykémii podat roztok cukru nebo med na dásně, ale je důležité co nejdříve vzít psa k veterináři, aby posoudil, jestli je nutné podat glukózu nitrožilně. U psa se také může rozvinout hypoglykémie, pokud má přístup ke sladkostem s obsahem xylitolu. 

Naproti tomu pro hyperglykémii je typická nebezpečně vysoká hladina cukru v krvi. Hyperglykémie nemusí být tak závažná jako hypoglykémie, ale pokud přetrvává dlouhou dobu, může způsobit typ otravy zvaný ketoacidóza. Při hyperglykémii není tělo schopné upotřebit krevní cukr na energii, takže začíná místo toho využívat tělesný tuk. Koncentrace ketonů v krvi se zvyšuje a vede k metabolické acidóze a narušení elektrolytické rovnováhy. Mezi nejběžnější symptomy patří zvýšený příjem vody a močení, apatie, ztráta chuti k jídlu a závažná dehydratace. Při ketoacidóze může také dech psa začít být sladce cítit. Ketoacidóza je život ohrožující stav a zpravidla vyžaduje hospitalizaci, při níž se psovi zajistí hydratace, napraví elektrolytická rovnováha a podává inzulin ke snížení nebezpečně vysoké hladiny krevního cukru. 

Podstatnou součástí léčby diabetu je vhodná tělesná aktivita a dieta. Pes by měl spíše než jedno dlouhé proběhnutí mít tělesnou činnost několikrát denně, avšak je třeba se vyhnout nadměrné tělesné aktivitě. Pes s nadváhou by měl hmotnost snížit, protože nadváha může zvyšovat riziko inzulinové rezistence. Protože cílem je udržení hladiny krevního cukru během dne co nejvyrovnanější, měli bychom psa krmit pravidelně a po několika menších dávkách za den namísto jednoho vydatného krmení. Když má zvláštní dietu, nesmí pes s diabetem dostávat žádné sladké nebo tučné pamlsky. Dieta by měla být s malým množstvím tuku a vysokým obsahem proteinu. Měla by také obsahovat množství nerozpustné vlákniny ke zpomalení vstřebávání glukózy v krevním řečišti. Pes s diabetem musí také dostávat dietu s nízkým glykemickým indexem a jeho životní styl musí být vyvážený a stálý s pravidelným sledováním u veterináře.

Veterinární výživa Brit při diabetu

Veterinární výživa Brit při diabetu je navržena k podpoře léčby cukrovky a vyrovnávání hladiny cukru v krvi po jídle. Zdroj bílkovin ve veterinární výživě Brit při diabetu je krůtí maso, které je snadno stravitelné a dodává dostatečné množství aminokyselin k udržení svalové hmoty a celkové kondice. Protože diabetes negativně působí na metabolismus tuků, má krmivo obsah tuku pouhých 12 %, což snižuje riziko tvoření toxických ketonů v důsledku toho, že tělo využívá jako zdroj energie tuk místo cukru.

Zdrojem glycidů je u veterinární výživy Brit při diabetu žlutý hrách, který má vynikající poměr rozpustné a nerozpustné vlákniny. Žlutý hrách má nízký glykemický index a je i vynikajícím zdrojem proteinu. Veterinární výživa Brit při diabetu představuje bezlepkovou výživu, která může snížit riziko nadměrné citlivosti na lepek. Do krmiva se přidává aminokyselina L-karnitin a taurin napomáhající metabolismu tuků a udržení svalové kondice. Taurin zlepšuje citlivost na inzulin a může také snížit riziko diabetické retinopatie, kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu), nefropatie (onemocnění ledvin) a neuropatie.

Nízký obsah tuku ve veterinární výživě Brit při diabetu napomáhá při regulaci hmotnosti. Glukosamin a chondroitin sulfát se přidávají jako stavební kameny kloubní chrupavky a mají chondroprotektivní vlastnosti k podpoře pohyblivosti u psů s nadváhou. Selen a vitamin C a E se přidávají do veterinární výživy Brit při diabetu jako antioxidanty ke snížení oxidativního stresu. Mastné kyseliny omega-3 EPA a DHA ovlivňují metabolismus tuků a podporují dlouhodobou rovnováhu glukózy, kdežto živé probiotikum E. faecium působí jako podpora zdravé bakteriální flóry ve střevech.

Veterinární výživu Brit při diabetu je možné podávat i psům s chronickou kolitidou. Tlusté střevo je poslední část střeva a jeho funkcí je zadržovat vodu z hmoty trusu. U chronické kolitidy pes v důsledku zánětu ve střevě často vyměšuje malé množství hlenovitého a krvavého průjmu. Terapeutická výživa, zejména s živým E. faecium, podporuje integritu střeva. Pes s chronickou kolitidou by měl dostávat výživu bohatou na vlákninu a snadno stravitelný protein.